Divadlo Plzeň 2012 - den druhý - Hamleteen

15.9.2012 2:00:10 / Michaela Malčíková

 

Hamletovská šmakuláda

 

HAMLEt se jako učebnicový TEENager cítí být středobodem světa, kolem kterého se všechno točí, a s přecitlivělostí a vzdorem prožívá všechny své soukromé tragédie. Ocitá se ovšem brzy na šikmé ploše. Jak může mladý člověk v klidu dospívat v marastu, který ho obklopuje? A že toho na jednu hlavu není málo.

Ještě jednou mi nalije vodu do rukávu, tak ho fakt zabiju.“ Claudius

 

Je mu dvanáct let a pomalu bere za své jeho spokojené dětství prožívané ve skautu pod ochranou vedoucího, vlastního otce. Skládá skautský slib a hlásí se o splnění bobříka osamělosti. Brzy zjišťuje, že to ale v této společnosti se slušňáctvím a šprťáctvím daleko nedotáhne. Ta tam je dětská doba. Za tři roky povyrostl, z malých kraťásků mu vyčuhují trenýrky, z košile, které knoflíčky div neprasknou, vykukuje bříško, a velikost klobouku dávno nesedí na hlavu, které byl původně určený. Je načase se sebou něco udělat, v punkovém a emo stylu mění původní pití mléka za bourbon, ale oblibu v kakau od maminky (hlavně bez škraloupu) neztrácí. Ve svých patnácti je zmatený a neví, co si počít, zemřel mu otec, bojí se odmítnutí první dívky, snaží se poznat sám sebe a pozoruje na sobě pubertální změny. Vyvstává nejeden problém s autoritami, láskou, i se sebou samým. Křeček

 

Horacio mu umřel, tak když si neví rady, píše do Bravíčka.

Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček si pohrávají s nejmenšími detaily, kterými by Shakespearův text aktualizovali do dnešní doby a zpřístupnili teenagerům v hledišti. Pohrávají si se stereotypy a jejich citace hamletovského textu v jiných situačních kontextextech dostávají nové významy, které neodhalí jen teatrolog, ale i divák alespoň trochu znalý předlohy. Podléhají však přílišným zobecněním. Hamlet prochází hledáním sám sebe a svého stylu od skautíka přes punkáče až po emo, Laertes je homosexuální cowboy, Rosencrantz a Guildenstern pořádně zhýralí pařmeni, Polonius provozní vykřičeného domu, Ofelie je náctiletá uchichotaná dívka, která namlouvací neúspěchy řeší čokoládou.

 

HamleteenHamleteen

 

Z Claudia se stává pasivní rodič puberťáka, Gertruda se se synem snaží vycházet co nejvíce po dobrém, obhajuje před ním i svůj nový sňatek, protože dosud byla manželkou někoho, vedle koho byla po celý život jako na nástupu. Veškeré něhy s dočkala akorát, když jí připínal odznak a první, co její zesnulý muž udělal při chvíli o samotě ve stanu bylo, že obodoval pořádek. Zatímco se všichni domnívají, že otce smrtelně zmohla organizace výročního táboráku, ten jako Duch požaduje po Hamletovi splnění bobříka pomsty za vraždu vraždou.

 

Je něco shnilého v lednici tohoto království

Inscenaci nechybí nápad, ale polovičatost samotných aktualizací způsobuje nejednu nesrovnalost. Hamletovy nadávky matce vole, posílání ji do prdele a rada pro otce, že místo bobříků si měl víc všímat bobra, mají evokovat rebelský styl, ale stávají se jen samoúčelnými vulgaritami.

 

Kurtizány na pavlači vystupují jako vševědoucí vypravěčky, jejich úkolem je v některých momentech zkracovat a zjednodušovat. Představují postavy, o kterých znají i nejintimnější informace. Jinde naopak přidávají zpívané vsuvky, které doplňují nebo dovysvětlují právě proběhlé události, které ale pochopí i méně chápaví diváci. Tyto pasáže se stávají mnohdy nadbytečnými a jen polopatisticky znovupřipomínájí již zmíněné nebo ztvárněné, nedoplní nic nového a inscenaci rozvlékají a roztříšťují. Tak například definice životních stylů jsou i mladému diváku blízké natolik, že jistě nepotřebuje slyšet zkrácenou definici z Wikipedie, zvláště pokud Milan Hajn zvládá s bravurou tři úlohy rozlišit nejen herecky, ale také kostýmově.

 

Kdo by náhodou přes nedovařený inscenační guláš zapomněl Claudiův rodinný recept na Hamlet šmakuládu – je třeba anglickou skotskou whiskey, špetku cyankáli a hlavně nezapomenout limentku, když není ta, může být i citron nebo vinný ocet a pokud nemáte ani to, může být cokoliv jiného a hlavně led.

 

 

William Shakespeare, Tomáš Jarkovský, Jakub Vašíček: Hamleteen. Režie J. Vašíček, výprava K. Bělohlávek, kostýmy: T. Venclová, hudba: O. Müller, dramaturgie P. Vašíček. Premiéra 27. února 2012, psáno z reprízy 13. září 2012 z Festivalu Divadlo.

 

Komentáře k článku

U článku není vložen žádný komentář

Nový komentář

Jméno: 
Email: 
Předmět: 
Váš komentář (max. 1000 znaků, žádné HTML):  
inzerce