Pisum Sativum v Alfredu ve dvoře

8.4.2013 14:30:00 / Kateřina Vlčková

 

aneb jak vypadá jeskyní život v době chlupů v podání studentů JAMU

 

V Alfredu ve dvoře vystoupili 14. 10. 2012 studenti Ateliéru klaunské, scénické a filmové tvorby DIFA-JAMU se svým novým projektem, který vznikl pod vedením francouzské choreografky, performerky a tanenčnice Karine Ponties.

 

Karine Ponties se narodila ve Francii, studovala ve Španělsku a řadu let působí v Belgii, kde v roce 1995 založila soubor Dame de pic. Je autorkou několika desítek choreografií a je známá svým smyslem pro absurditu a zkoumáním pohybových možností těla. Za inscenace Holeulone a Brutalis získala významná taneční ocenění. Podobně jako v inscenaci Brutalis se i v Pisum sativum objevuje téma tělesné metamorfózy. Zatímco v Brutalis se jednalo především o ohledávání proměny těla, v nejnovější choreografii je naprostá metamorfóza výchozí myšlenkou celé inscenace.

 

Pisum sativum začíná velmi pomalým až meditativním tempem. Na téměř zhasnuté scéně se pomalu objevuje několik neidentifikovatelných objektů. Zdá se, že to jsou postavy oblečené do objemných kostýmů rozkládajících se do šířky. Dávají se do pohybu. Se zesilujícím světlem a s dalšími pohyby tanečníků je jasné, že se nejedná o několik jedinců v kostýmech, ale o několik párů do sebe propletených téměř nahých těl. Ta se pohybují velmi pomalým tempem, přesouvají se do dalších pozic a vytváří neobvyklé tvary. Všechny dvojice jsou propleteny stejným způsobem a všechny se s matematickou přesností mění do dalších a dalších pozic. Právě díky slabému osvětlení je možné nechat pracovat naplno divákovu fantazii. Před jeho očima se odehrává podívaná, jakou zřejmě ještě nikdy neviděl. Není totiž jasné, které části pohybujících se „soch“ jsou končetiny, kde se nachází v propletenci dvou těl hlava, jestli to, co divák vidí, je ochlupení nebo vlasy. Karine Ponties mystifikuje, boří naše zažité mýty o lidské anatomii a o pohybu. Světlo náhle přibývá a divák zaostřuje, vidí detaily, holou kůži, sporý kostým, vlasy, jasně osvícená lidská těla, která ještě před chvílí byla více podobná zvířatům nebo hybridům z obrazů H. R. Gigera, slavného tvůrce aliena. Ne náhodou působí začátek inscenace velmi výtvarným dojmem, ke zkouškám byli totiž přizváni grafici, kteří tvůrce inspirovali během vzniku inscenace a celý tvůrčí proces dokumentovali. Jejich díla bylo možné si prohlédnout v prostorách Alfreda ve dvoře.

 

Pisum SativumPisum Sativum

 

Pisum Sativum přibližuje život podivných tvorů vypadajících jako lidé ale pohybujících se zcela jinak, tvorů ovládaných instinkty a pudy. Hýbou se zvláštními způsoby, někdy jedinec samotný, jindy dva nebo více zároveň. Tělo na tělo, jejich „oděvy“ zakrývají jen intimní partie. Zmítají se, vynořují se na světle a zase zapadají do tmy. Tanečníci vpletení do sebe se v roztodivných kreacích pohybují jeden díky druhému, válejí sudy ve dvou, chodí s pomocí nohou nebo rukou tanečního partnera, proplétají se do tvarů připomínajících více surrealistické sochy než lidská těla. Celé tlupě dohlíží její vůdce. Sípavým nebo hurónským smíchem rozhoduje v několika vteřinách o osudu členů své skupiny. On je ten, o jehož názor tady kráčí.

 

Do tlupy se vrací jeden z členů (Pavol Seriš). Přichází zvenku a má z reakcí členů tlupy strach. Musí obhájit svou „společenskou“ pozici, chce si vydobýt lásku své milované i obstát před vůdcem tlupy. Trochu moc úkolů na jediného tvora. Tanečníci spouští koncert nečekaných pohybových možností – jiné pohyby rukou a nohou, roztodivné druhy chůzí, běhů, soubojů, emocionální projevy doprovázené neznámými skřeky i mimikou. Lidské zbylo tanečníkům jen tělo, vše ostatní je jiné, cizí a nové. Ruka se nezvedá, jak jsme zvyklí, noha slouží jako zbraň, když dojde v tlupě na boj o opačné pohlaví (ženské nebo spíše zvířecí?). Choreografie s každou další scénou odkrývá bohatou fantazii i smysl pro humor její autorky a taneční a herecké schopnosti studentů JAMU, kteří obojí skvěle naplňují.

 

A jak to dopadlo s vracejícím se členem tlupy? Zajděte se podívat, uvidíte takovou taneční podívanou, jakou jste, troufám si tvrdit, v tanci zřejmě ještě neviděli. A svítit vám na ni bude shora i „chlupaté“ slunce. Takové jaké v dobách jeskynního života možná také svítilo, kdo ví.

 

www.damedepic.be

www.physicaltheatreschool-jamu.com

http://vimeo.com/21016513

 

 

Pisum Sativum. Koncepce a choreografie: Karine Ponties. Koordinace: Pierre Nadaud. Light designer a umělecký konsultant: Guillaume Fromentin. Hudba: David Monceau. Produkce: Martin Novotný, France Morin, Kristyna Vavrová, Petra Riou, Markéta Švecová spolupracující umělci: Marie Gourdain, Eva Marková, Zuzana Řezná účinkují: Lukáš Karásek, Ema Křižová, Marta Kuczynska, Pavol Seriš, Markéta Šebestová, Filip Teller, Kristýna Trojanová, Florent Golfier. Premiéra inscenace: 7. října v 19:30 ve Studiu Marta v Brně. Psáno z reprízy 14. 10. v Alfredu ve dvoře.

 

 

Komentáře k článku

U článku není vložen žádný komentář

Nový komentář

Jméno: 
Email: 
Předmět: 
Váš komentář (max. 1000 znaků, žádné HTML):  
inzerce