Dream Factory 2015 - Den první

4.6.2015 14:00:00 / Jiřina Hofmanová

 

Divadlo o smrti nebo mrtvolné divadlo?

 

V kontrastu se zatím plně prosluněnými dny se první inscenace festivalu Dream Factory Ostrava ponořily do hlubin nejtemnějších. Dramaturgie se rozhodla vzít letošní téma násilí od pelyňkového konce a vrhnout se hned do uvažování o smrti a do bilancování životních úspěchů a proher.


Požitkáři Divadla Na zábradlí se honosí Cenou divadelní kritiky za nejlepší scénografii roku 2014 a nelze než dodat, že z celé inscenace právě ona a hudební složka působí na diváka nejsilněji. Užívat spojení jako „typická Mikuláškova režie“ se už nejspíš stalo recenzentským klišé, leč stále navozuje ne zcela mylnou představu autorského stylu. Nevadí mi znovu a znovu opakovaný mustr, tedy záměrně nepříliš individualizovaná skupina postav, nekonkrétní prostor, hromadění citátů a volná skladba scén, dokud mi přináší pocit nových pohledů, silných myšlenek či provokace. Bohužel Požitkáři, alespoň mne, překvapí málo čím. Člověk tak trochu čeká, že Miloslav König klavíru vynadá do prodejné děvky, stejně jako tak trochu čeká, že se z velké kabelky Jany Plodkové vyklube urna a způsobí faux pas.


Nicméně neopomenutelnou devízou Mikuláškových inscenací zůstávají černý humor, jemuž nesuchopárné koutky jen těžko odolávají, a přehnaně neurotické či úchylné osůbky slušící především panskému osazenstvu. Celku tak vévodí mlčenlivý a pouze jakousi pinzetou se dotýkající Jan Hájek a věčně nespokojený, brblající až zpruzený Petr Jeništa. Hrají precizně, s gustem a diváky usvědčují v tom, že semi by se nimi v čekárně na cokoli setkali jen neradi.

 

PožitkářiDNA


Nehodlám popírat, že po technické stránce jde o velmi kvalitní inscenaci, chyby se hledají nesnadně, jenže od tvůrčího týmu sdruženého kolem Zábradlí jsme si zvykly očekávat víc, smysluplnou, chmurnou, ale inspirativní nastavbu přenésho provedení. A právě té se mi v Požitkářích nedostává.


Ze zcela odlehčené pozice se rozvažování nad posledními věcmi, nad prožitým životem chopili v Divadle Bolka Polívky. Nepokrytě autobiografické dílo nejznámnějšího klauna zlaté éry Divadla na provázku hýří prvoplánovými vtípky a vzpomínáním na lepší období, větší osobnosti a události s odstupem zábavné. Bohužel to, že už pohyb či jedno slovo Boleslava Polívky vzbudí salvu smíchu a rozsáhlejší etudka ovace bez rozlišování toho, co zřejmě bylo míněno vážně a co sebekriticky, zastírá upřímnou zpověď a neveselé rodinné poměry stárnoucího komedianta. Tudíž se nedaří zamýšlené vrstvení inscenace do dvou rovin – té povrchně zábavné a té bilanční, jež v samotném textu nemizí tak snadno. Estrádní výstupy pak představují bezmeznou úlitbu nenáročným diváckým bránicím, ač mohly být ušlechtile zamýšleny coby další ilustrace bídné situace umělce.

 

 

 

Divadlo Na zábradlí – Jan Mikulášek, Dora Viceníková: Požitkáři. Režie Jan Mikulášek, dramaturgie Dora Viceníková, scéna a kostýmy Marek Cpin, hudba Miloslav König. Hrají : Dita Kaplanová, Magdaléna Sidonová, Jana Plodková, Anežka Kubátová, Leoš Noha, Jan Hájek, Miloslav König, Petr Jeništa, Jakub Žáček. Premiéra 24. a 25. října 2014. Psáno z reprízy 2. června 2015 na festivalu Dream Factory Ostrava.

 

Divadlo Bolka Polívky – Boleslav Polívka: DNA. Režie Boleslav Polívka, dramaturgie Petr Oslzlý, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba David Rotter. Hrají Boleslav Polívka, Anna Polívková, Jaromír Barin Tichý, Jiří Fretti Pfeifer a diváci. Premiéra 18. června 2014. Psáno z reprízy 2. června 2015 na festivalu Dream Factory Ostrava.

Komentáře k článku

U článku není vložen žádný komentář

Nový komentář

Jméno: 
Email: 
Předmět: 
Váš komentář (max. 1000 znaků, žádné HTML):  
inzerce