Dream Factory 2015 - Den šestý

11.6.2015 15:30:00 / Jiřina Hofmanová

 

 „Nechci umřít bez jizev.“

 

Jenom poslednímu festivalovému dni se podařilo udržet kvalitativní laťku u všech inscenací velmi vysoko. Za inscenací ústeckého Činoheráku Klub rváčů, u níž se dal úspěch očekávat už díky jejímu kultovnímu statutu, nezaostávaly ani dvou začínajících režisérů – rovněž ústecký Kopanec Michala Skočovského a Les Lukáše Brutovského z Komorního divadla v Martině.

 

Dokumentární drama Andrese Veiela a Gesine Schmidt pojednávající skutečnou brutální vraždu v německé vesnici Potzlow z roku 2002 tvoří pouze výpovědi všech tří pachatelů vraždy, přítelkyně jednoho z nich, rodičů dvou z nich a přepisy soudních a jiných oficiálních materiálů. Se stejnou jednoduchostí, s níž je text napsán, jej režisér traktuje i na jevitšti. Veskrze statické či jednotvárné akce nechávají téměř veškerou váhu inscenace na hercích, resp. na jejich mluvním projevu. Až na několik málo míst, která by zasloužila bohatší odstínění promluv, své břemeno nesou bravurně. Za prostým vyprávěním přesně vystupují náznaky neonacismu, omezenosti a sociální zatíženosti všech postav. K vrcholu pak inscenaci dovádí Václav Hanzl, jehož plné doznání k událostem osudné letní noci svou přesně dávkovanou gradací, pauzami i překotnější mluvou probouzí dojetí a úděs zároveň.

 

KopanecKlub rváčůLes

 

V obdobně syrovém duchu se nesl i následující Klub rváčů. Jen množství umělé krve a rvaček se zvýšilo. Notně. Ovšem díky hereckému nadšení pro toto krapet nešetrné zacházení se sebou samými zvýšil také drive a rozjaření v řadách publika. Narozdíl od Kopance se tu s násilím nezachází jenom jako s tragickým koncem démonů lidských duší, ale přidává k němu i notnou dávku černého humoru. Nicméně ani Marek Němec se stále zbořenější a zbořenější fasádou vyzdobenou ironickými průpovídkami nepopře naléhavost závěru ani schizofrenní diagnózu doby. Neboť i po téměř dvaceti letech od vydání románu se místo přítomného okamžiku soustředíme na práci, jež nám vydělává na věci, které nepotřebujeme.

 

Slovenský Les festival zakončil hereckým koncertem.Iscenace stojí na precizním a dotaženém výkladu všech situací, jejichž prostá hravost zároveň vykřesává jednoduchou a v střídmých dávkách maximálně účinou komiku. Kromě bonvivánské i sebeironické Jany Oľhové v roli Gurmyžské jevišti vládnou Šťastlivec (Marek Geišberg) s Nešťastlivcem (Dano Heriban). Oba v přesné stylizaci do dávných oborů komika a tragika. Geišberg si tak srdce diváků získává mrštností a energickým skotačením po jevišti, kdežto Heriban především magnificentním a hluboko položeným hlasovým fondem. Přesto, že poselství kupčení a intrikách nevyznívá tak naéhavě, jak jsme u Brutovského zvyklí, rozhodně se ani neztrácí a střídmost jevištního provedení je pohlazením po duši.

 

Činoherák Ústí - Andres Veiel, Gesine Schmidt: Kopanec. Režie Michal Skočovský, dramaturgie Vladimír Čepek, výprava Lucie Halgašová, hudba Ondřej Švandrlík.Hrají Marta Vítů, Irena Kristeková, Jiří Trnka, Václav Hanzl, Lukáš Černoch a Jan Plouhar. Premiéra 19. ledna 2015. Psáno z reprízy 7. června na festivalu Dream Factory Ostrava.

 

Činoherák Ústí - Chuck Palahniuk: Klub rváčů. Režie Filip Nuckolls, dramaturgie Johana Součková, scéna Lukáš Kuchinka, kostýmy Jana Smetanová, Jan C. Löbl, hudba Ondřej Švandrlík. Hrají Marek Němec, Jan Plouhar, Anita Krausová/ Tereza Hofová, Jiří Maryško, Nataša Gáčová, Matúš Bukovčan, Vladimír Čepek, Dan Ditrich, Jan Holík/Marek Pospíchal, Jan Jankovský, Josef Kadeřábek, Vojta Kadeřábek, Michal Kříž, František Marek, Petr Panzenberger, Kryštof Rímský a Filip Kaňkovský. Premiéra 25. dubna 2008. Psáno z reprízy 7. června na festivalu Dream Factory Ostrava.

 

Slovenské komorné divadlo - A. N. Ostrovskij: Les. Režie Lukáš Brutovský, dramaturgie Miroslav Dacho, scéna Jozef Ciller, kostýmy Zuzana Hudáková. Hrají Jana Oľhová, Kamila Antalová, František Výrostko, Michal Gazdík, Ján Kožuch, Tomáš Tomkuljak, Daniel Žulčák, Viliam Hriadel, Ľubomíra Krkošková, Marek Geišberg a Dano Heriban. Premiéra 11. dubna 2014. Premiéra 25. dubna 2008. Psáno z reprízy 7. června na festivalu Dream Factory Ostrava.

 

Komentáře k článku

U článku není vložen žádný komentář

Nový komentář

Jméno: 
Email: 
Předmět: 
Váš komentář (max. 1000 znaků, žádné HTML):  
inzerce