Klasika festivalových promotérů. Všechno se naplánuje, do detailu se promyslí každá alternativa a pak se zblázní živly. S deštěm bychom si ještě poradili, ale na sopečný oblak halící oblohu nad Evropou prachovým závojem je každé občanské sdružení krátké.

Robotnik nepřiletí a to jsem se tolik těšil. Osobní zklamání naštěstí rychle vystřídaly starosti o obsah nadchá­zejícího čísla, které tím pádem bude chudší o jeden rozhovor a reflexi večer­ního koncertu. Včera se ovšem zadařilo. Rupert Huber z Rakouska dorazil včas, poobědval kuře, poskytnul několik rozhovorů a pak s grácií koncertního mistra, sám, bez bot a jen s několika klávesovými nástroji a laptopem zaplnil svými pod­manivými zvukovými konstrukcemi parkán Uměleckého centra Univerzity Palackého. Plnil dobře, o čemž svědčí tradiční návštěva mužů zákona. Další klasika. Osobně už je začínám podezírat z toho, že se pod záminkou údajných stížností pouze snaží vloudit na fes­tivalové produkce, na druhou stranu kdyby nepřišli, možná bych si říkal, že děláme něco špatně.

Výborně dopadly i obě včerejší pre­miéry. Divadlo na cucky i SKUTR a spol. byli za své výkony odměněni nejen dlouhými ovacemi, ale i tajem­nými taškami. Kolega Varyš tipuje, že v nich byla hotovost, já sázím spíš na festivalový katalog (ano, oslí můstek k propagaci – letos je opravdu krásný a levný).

Ať už je to jakkoliv, odměna to byla jistě zasloužená. Pokud jste Joke kil­lers včera nestihli, nebo jste se přes proudící davy už nevměstnali do šapitó, můžete to napravit dnes ve 21:00 tamtéž. Potom už inscenace letí reprezentovat směr Šanghaj.

Komentáře k článku

Nový komentář