Setkání-Stretnutie - den čtvrtý: Gombárova poslední večeře na Grbu
21.5.2010 18:35:04
/ Eliška Poláčková
Gombárova poslední večeře na Grbu
„Tu byli rozvázáni čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, kdy mají pobít třetinu lidí.“ Zjevení Janovo fascinuje snad nejvíc ze všech biblických knih fantastickými obrazy, které místy přecházejí v téměř surreálné vize, a zároveň komplikovaným poselstvím, které se vzpírá jednoznačnému dešifrování. Není příliš velkou nadsázkou konstatovat, že podobné pocity vytržení provázejí diváckou účast na Gombárově zřejmě poslední inscenaci ve zlínském Městském divadle Armagedon na Grbu. Slovo „účast“ je zde na místě, protože pouhé nezúčastněné sledování není v případě tohoto představení možné.


Gombár vytváří komplexní a složitě strukturovaný jevištní tvar, který s obdivuhodnou přesností obtahuje kontury textu,na kterém je vystavěný – stejnojmenné hry slovenského spisovatele Rudolfa Slobody. Přesností je v tomto případě myšlen mimořádně citlivý přístup k základním tématům hry – komplikovanému osudu jedince na pozadí nábožensko-filosofické otázky po podstatě vzkříšení v kontextu základních hodnotových kategorií dobra a zla – a případné zhmotnění její poetiky, která balancuje na hraně snu a reality. Jednotlivé obrazy a motivy je však obtížné zasadit do jednoduše strukturované šablonky ve stylu puzzle. To, co se tu předkládá, je hostina složená z pečlivě vybraných významů, reminiscencí, parafrází a citací bez závazného servírovacího pořádku.
Autobiografická linie příběhu Ženy, která se s děsivou svérázností dere dopředu životem, zatímco se kolem ní všechno obrací v prach, je průběžně komplikována snovými a fantaskními motivy s prvky groteskního humoru (např. úvodní makabrální „tanec“ všech postav za doprovodu nesrozumitelných skřeků). Ve druhé části se pak do popředí dostává tematika vzkříšení a s ní související představa ráje, která je v posledku tím, co v kontextu inscenace nutí k nejhlubším úvahám. Opravdu Gombár naznačuje, že apokalypsa, konec dějin spásy, jsou ve skutečnosti tyto dějiny převrácené nemilosrdně naruby? Panna Marie-Máří Magdaléna, Ježíš-Jidáš, strom poznání jako završení celého příběhu... To je jen jeden z dílků skládanky, jejíž řešení nevyžaduje hluboký intelekt, ale ochotu nechat se pozvat k hostině a s otevřeností přijmout předložené.
Městské divadlo Zlín – Rudolf Sloboda: Armagedon na Grbu. Režie Dodo Gombár, dramatugie Vladimír Fekar, scéna Marek Šafárik, kostýmy Hana Knotková, hudba David Rotter. Premiéra 17. dubna 2010.