Setkání-Stretnutie - den čtvrtý: Amorální průšvih v Kauze Salome
21.5.2010 22:01:26
/ Marcel Sladkowski
Amorální průšvih v Salome
Několika krátkými poznámkami se vracím ke včerejšímu představení Kolečkovy a Špinarovy Salome:
a) dramatická stavba inscenace se hroutí s postavou Jochanaana, který se z naléhavého proroka změnil v směšného týpka, jemuž je jedno, zda ho někdo poslouchá, hlavně když může blábolit a po smrti se Salome pěkně zahulit. V daném pojetí jen bezcenný ornament.
b) zatímco v Britney goes to heaven Kolečko ještě dovedně pracoval s parodií, u Jaromíra Jágra se zdá, že ve vztahu k současné spotřební kultuře se nemůže rozhodnout mezi ironickým odstupem a okouzlením. Salome je již čistým výronem popkutury, jenž závažné téma užívá jen jako falešnou intelektuální slupku. Každá reklama na jogurt je v tomto ohledu upřímnější.
c) je paradoxem festivalu, že hodinu poté, co Viktor Kollár označil na semináři ve Studiu Z za velkou bolest divadla (potažmo společnosti) nevíru v hodnoty, se na tomtéž místě odehrál exemplární případ takového přístupu. Této inscenaci je všechno dobré, pokud to poslouží opulentní zábavě. V čase bezbřehé tolerance je pro žádoucí efekt vše dovoleno: vulgárnost, nechutnost, obscenita. Už dlouho jsem neviděl tak lživé a cynické dílo.
d) zaslechl jsem názor, že tahle Salome je sice velké lejno, ale formálně brilantní. Ano, ale rezignujeme-li na obsahové hodnoty, dojdeme k závěru, že také plynové komory v Osvětimi byly formálně dokonalým řešením.
e) přesto chci končit nadějně. Petr Kolečko je mladý autor s právem na omyl. Byl bych rád, kdyby se jednou za Salome ohlédl jako za paskvilem s morálkou potratové pilulky.