Vězni v gotickém sále

Kde se stala chyba? dumala jsem bloudíc parkem pod hradem Špilberk. S bezmocností zeměměřiče pod zámkem jsem pod hradem hledala cestu ku gotickému sálu. Všichni matně tušili, nikdo nevěděl jasně. Nakonec jsme se s hrstkou úspěšných hledačů zchladili – byť na kratičkou, dvanáctiminutovou chvíli – v chladivých sklepních prostorech gotického sálu při české premiéře Havlovy aktovky Chyba. Brněnská loutková premiéra se uskutečnila těsně před samotným zahájením festivalu Divadelní svět a divákům ji uvedl sám režisér a autor scény a hudby Vlastimil Peška.

Vězeňská jednotka nastoupila pod vedením Bachaře (Petr Šmiřák), který svou dominanci nad vězni projevoval mimo jiné skrze mohutný tón tuby. Čtyři vězni v pruhovaných oblecích se vměstnali do malé zamřížované cely se záchodem a malou bedýnkou a chopili se svých loutkových dvojníků – každému herci příslušela jedna loutková postavička ve vězeňském oblečku. Rozličnost lidských tváří byla naznačena i v rozdílných tvarech a velikostech dřevěných hlav, ze kterých trčely dvě velké bílé oči. Pátý vězeň, Xiboj, byl svým loutkovodičem Janem Bradáčem usazen na kovovou palandu vyčnívající nad prostorem cely. Díky světelnému nasvícení vytvořili tvůrci dvojí efektní stínohru v rohu místnosti.

Vzhledem k akustice křížové klenby gotického sálu se cinkot postaviček o mříže rozléhal chvílemi až s neúnosnou dunivostí. Také někteří z herců využívali až přespříliš hlasitý projev, čímž se sice snažili navodit atmosféru strachu a zastrašování, v konečném důsledku však spíše odváděli pozornost od vyřčených replik. I přes ztížené podmínky úzké cely herci dovedně manipulovali s loutkami – jednou rukou loutku ovládali, druhou prostrčili coby ruku loutky ven. Postavy od sebe odlišoval nejen tvar hlavy loutky, ale také rozdílné výrazové prostředky herců-vodičů (mluvený projev jedné z postav připomínající romskou menšinu, manipulace Třetího vězně také s loutkami mouchy a potkana). Věrohodně působil nic nechápající Xiboj, jenž se drbal na hlavě či na bradě, když se snažil pochopil příkazy, kterým pro svůj maďarský původ nemohl rozumět. Jenže to byla holt jeho chyba.. ubit musel být i tak (rozmontování mříží, Xiboj zůstává ležet na podlaze cely).

Ad hoc vzniklá vnější okolnost nevhodné akustiky byla jedinou drobností v jinak zdařilé aktovce s výtvarně originálně a esteticky působivě vytvořenými loutkami Sylvy Zimuly Hanákové.

Komentáře k článku

Nový komentář