Zázračný  divadelní automat plný statných mužů 

Na náměstí Svobody přijela dodávka plná chlapů. Už podle vzhledu pojízdného vozidla a oblečení statných mužů bylo patrno, že nejde o dělníky chystající se kopat. Ve svém pestrobarevně vymalovaném autíčku dorazilo přímo ze zimních olympijských her ve Vancouveru slovenské Teatro Tatro a během večera natřikrát sehrálo svůj Zázračný divadelný automat. Něžné divadlo sedmi statných mužů. 

Každé vystoupení  bylo originální, jelikož jak předesílá název, diváci si v divadelním automatu náhodně volí program. Odvážlivec zatočí kolem štěstí, padne číslo, podle něj se na plechových tabulkách zasouvacích dveří najde obrázek zobrazující jednu ze zimních olympijských disciplín. Kouzelný automat se začne vařit a vypadne z něj divadelní ilustrace disciplíny.

Závodník číslo jedna v roli konferenciéra sice pojednou rukou náhodu ubrzdil, ale to jen proto, že jeho oblíbená disciplína ještě nepadla. Své úvodníky občas pro srozumitelnost prokládá anglickými slovy, ale hlavně přes mikrofon zajišťuje verbální doprovod jinak pantomimických scének.

Muži v zimních přiléhavých kombinézách, které připomínají dětské dupačky, s čísly na zádech, v těžkých kanadách na nohou sehrávají scénky, které vyvolávají u kolem postávajícího publika salvy smíchu. Obzvláště disciplíny v provedení statných mužů vzbuzují rozněžnělé pocity a otřásají hrdlem.

Jednou z nejúspěšnějších disciplín se tak stává krasokorčulovanie (krasobruslení). Zápletka scénky je postavená na ztrátě partnerky a její nahrazení nejlepším kamarádem. Herec si na sebe obléká baletní sukénku a korzet s chybějícími ňadry a show může začít. Za doprovodu písně skupiny Nightwork Globální oteplování interpretované mužem sedícím ve slunečních brýlích na střeše zázračného vozidla se před zraky přítomných odehrává ta nejodvážnější choreografie všech dob.

Dále se dozvídáte, že i curlingové kameny mají své city, které si vyznávají v dopisech, sáňkař vypadá jako letec na Měsíc a pokud to ještě nevíte, tak rychlobruslení vzniklo díky slovenskému sedláku, který při kosení obilí zlámal svůj nástroj. Zasadil si pak ostří do bot a úroda byla málem sklizena včas. Ztvárnění této popravčí disciplíny se dá určitě interpretovat i jinak, přeci jen jde o hru s nonsensem.

K dokonalé atmosféře vystoupení slovenských borců už chybělo jen pořádné vedro, žár poledního slunce, aby v kontrastu s ním vyniklo umění vyhrávat vprostřed kruté zimy a poletujícího sněhu. Avizovaná zimní olympiáda uprostřed horkého léta se nakonec nekonala, ba právě naopak vystoupení mnohé mrznoucí vyletněné diváky zahřálo na duši i na těle. Nakonec možná také mnozí z nich změní svou divadelní orientaci.

Komentáře k článku

Nový komentář