Začátek sezony v Divadle Archa se odehrál ve velkém duchu. Dramaturgie divadla zvolila titul, který měl nadchnout nejen milovníky alternativní divadelní kultury, ale neméně i příznivce dekadentního punku, který do Archy přivezla britská hudební a performativní skupina The Tiger Lillies. Název inscenace Zde jsem člověkem/Here I am Human v člověku neomylně evokuje „provařenou“ reklamu známé drogistické sítě. Již po odhalení scény je nám jasné, proč byl pro název Havelkova nového režijního počinu zvolen onen trapně provokativní reklamní slogan, v jehož duchu se odehrálo celé představení.

Oplzlý a vulgárně zvrácený kabaret Zde jsem člověkem/Here I am Human vznikl z iniciativy Divadla Archa, které chtělo prostřednictvím Havelkova osobitého režijního přístupu (se kterým měl úspěch i v zámoří) vytvořit provokativní dílo, v němž by se mísil neopakovatelný a šokující hudebně-epický styl The Tiger Lillies s aktuální myšlenkou odkazující k povrchnosti lidského bytí. Trapnost i provokace jsou stěžejní součástí mezinárodní dramaturgicko-režijní koncepce, na níž se podílel Jiří Havelka s Jocelynem Clarkem z Irska, dramaturgem, který podle slov ředitele Archy Ondřeje Hraba, patří mezi jedince, kteří jsou schopní během zkoušek vršit a třídit nápady improvizovaného divadla tak, aby dávaly smysl.

Jocelyn Clarke neměl jednoduchý úkol, neb poetika souboru The Tiger Lillies je již sama o sobě nadmíru teatrální, výrazně stylizovaná, pokřivená a díky silnému líčení i výtvarná. Jako protiklad k jejich stylu zvolili inscenátoři poetiku více materiální a uhlazenou, stojící v protikladu vůči písním The Tiger Lillies, kteří s něhou a křehkostí kastrátského hlasu zpěváka a frontmana Martyna Jacquese zpívají a hrají o výkalech, tělesných tekutinách, rozkladu a smilstvu. Prvotní inspirace pro vznik inscenace Zde jsem člověkem/Here I am Human pramenila z Rabelaisova románu Gargantua a Pantagruel a Bachtinovy studie o Rabelaisovi. Jako hlavní zde vystupuje téma karnevalu a karnevalové kultury, kde se vulgarity stávají právoplatným jazykem, který je zábavný a uvolňující. Sprostoty, pokleslá zábava a sodomie stojí v opozici proti všem normám, které si společnost stanovuje. Taková zábava by měla být nespoutaná, uvolňující a především očistná. A o čistotu duše/těla jde Havelkovi a Clarkeovi především.

Protikladem obtloustlých, chrochtajících, kašlajících a zmalovaných figurek kapely The Tiger Lillies jsou dva čistí, upravení a krásní, spíše než herci, figuranti Zuzana Stavná a Jiří Bartovanec. Jejich role jsou omezeny především na pohybové a vizuální doplnění bohatého komentáře vůdčí osobnosti celé skupiny Jiřího Zemana Sönmeze, který dění na jevišti řídí jako kabaretní konferenciér. Jeho chování má však do toho kabaretního daleko. Jiří Zeman Sönmez, známý svým hereckým typem ze souboru Krepsko nebo z inscenace Případy doktora Toureta, nemění ani zde svůj zaběhnutý herecký styl. Jeho typ se označuje zdrženlivostí, odměřeností, jistou neohrabaností a náznakovou klaunerií. Svým osobitým stylem vnáší v křehkých nuancích do každého nového divadelního díla rozpor mezi normálem a iracionálním. Ani v případě Zde jsem člověkem/Here I am Human se Zeman strategicky neodvrací od svého zažitého typu, pro který byl s největší pravděpodobností do inscenace vybrán. Strohými a teoreticky sdělnými komentáři tak vytváří dokonalý protiklad k makabrálnímu triu The Tiger Lillies.

Zuzana Stavná a Jiří Bartovanec jako Adam a Eva vystupují z ráje, který je metaforicky nadsazen velkou stěnou z bílého polystyrenu, v níž jsou vyříznuty otvory nejen pro Stavnou a Bartovance, ale i pro nejrůznější předměty drogistického typu - holicí strojky, krémy, pleťové masky, hadičky na klystýr, panenky, různé sexuální pomůcky. Stavná ani Bartovanec nejsou na jevišti, aby mluvili, ale aby na sobě, pomocí všech výše zmíněných rekvizit, předváděli očistu těla, která podle komentátora Zemana povede k dokonalé a věčné tělesné kráse, mládí a s nadsázkou možná i k nesmrtelnosti. Zatímco dvě rozkošné bytosti si na jevišti čistí zuby, nebo si náznakově nechávají od Zemana dělat depilaci a klystýr, The Tiger Lillies zpívají písně napsané přímo pro tuto inscenaci – Rodina v mojí držce, Tučná držka, Svět je vzhůru nohama nebo Cos to udělala našemu děťátku. Intimní hygienické a medicínské zákroky, které se odehrávají před zraky diváků, jsou činnosti, jež člověk provádí v největším soukromí. V Havelkově inscenaci jsou detabuizovány a povyšovány do spirituálních rovin, stejně jako karikovány a sráženy na zem texty písní i obscénním chováním hudebníků.

Inscenace dokáže pobavit řadou vtipných a neotřelých nápadů, kdy při depilaci jednotlivých aktérů padají ze stropu chomáče chlupů, pedikúrní křeslo se mění na jídelní stůl, gynekologické křeslo nebo manželské lože. Velká a kulatá zvětšovací osvětlená lupa je umístěna tak, že připomíná boží moralizující oko nebo dokonce svatozář, která se rozzáří nad hlavou Jiřímu Zemanovi v bílé paruce, který je vzápětí vytažen do provaziště na laně, jež bylo sesláno z hůry.

To je však jen část toho, co vám ve zhruba hodinu a půl dlouhém představení může navodit pocity příjemného překvapení či údivu. Dojmy znechucení však mohou být naopak způsobeny nejen odpudivým pitvořením zpěváka Martyna Jacquese, či komentáři Jiřího Zemana Sönmeze mluvícího otevřeně o vyměšování, kvasinkové infekci nebo tělesných tekutinách, ale také nulovou gradací jevištní akce nebo stálým omíláním jedné provokující myšlenky, která i ve „velkolepém“ finále (Zemanův vzestup do nebes za doprovodného padání flitrů) zanikne ve vašem rozpačitém úsměvu. Jarmareční hudba a drsné texty The Tiger Lillies baví chvíli, ale jejich finální moralizující apel „Dobří hodní spravedliví, ať vás hodí do Pekla/Čím víc chcete sedřít síru, tím víc se k vám připekla“, se zastaví na forbíně a do diváckých řad proniká jen s formální nadsázkou.

Od inscenace Zde jsem člověkem/Here I am Human nečekejte strhující kabaretní zážitek, uvolnění, nespoutanou jarmareční veselici, ba ani hlubokomyslnou moralitu. Množství prvoplánových symbolů odkazujících k něčemu vyššímu, co člověka přesahuje a odkazuje tak k jeho malosti, ve spojení se slovním i tělesným hnusem, je v globálu Havelkovy nové jevištní hříčky kombinace ubíjející pozornost i trpělivost.

Komentáře k článku

Nový komentář