Je tomu tři roky, kdy Philippa Goudarda (profesora, lékaře, umělce a vědce zabývajícího se cirkusem přes čtyřicet let) a Marie-Eve Thérenthy (profesorku literatury a ředitelku Výzkumného centra RIRRA 21; Centre de recherche RIRRA 21) napadlo, aby uspořádali týden plný akcí spojených s cirkusem jak teoreticky, tak prakticky. Chtěli ukázat, že vědecká práce za zdmi univerzit a výzkumných center není v žádném případě nudná, a představit cirkus inscenacemi, konferencemi, sympozii, filmy a také výstavou. Především díky finanční pomoci univerzity Paul Valéry, Výzkumného centra RIRRA 21 a regionu Languedoc-Roussillon se jim to po pár letech podařilo. Od 17. do 27. listopadu 2011 cirkus pulzoval na mnoha místech jihofrancouzského města Montpellier.

Co vše bylo součástí tohoto týdne? Hlavní myšlenka festivalu se opírá o přístup univerzity Paul Valéry k vysokoškolskému studiu. Univerzita si zakládá na tom, že ve svých studijních oborech propojuje vzdělávání, praxi a výzkum. A během Týdne cirkusu tomu nebylo jinak. Od 22. listopadu začaly konference – „Cirkus a literatura“, „Cirkus a vzdělávání“, „Cirkus a divadelní umění“, „Cirkus a kinematografie“, „Cirkus a medicína“ (před více než dvaceti lety ve Francii vznikla Francouzská společnost cirkusové medicíny (Société française de médecine du cirque), zaměřující se na vzdělávání, léčení a prevenci umělců, kteří se cirkusu věnují profesionálně. Součástí čtvrteční konference bylo také diskusní setkání s umělci, kteří na festivalu vystoupili.
Ve středu 23. a ve čtvrtek 24. listopadu se konala sympozia na téma vysokoškolského studia cirkusových umění ve Francii, Evropě a Kanadě. Na sympoziích vystoupili zástupci mnoha cirkusových škol a přední osobnosti v oblasti vzdělávání. Například Tim Roberts, ředitel londýnského Circus Space a prezident evropské fererace cirkusových škol FEDEC (Féderation européenne des écoles de cirque professionnelles), Gwenola David, zástupkyně ředitele Státního centra cirkusu CNAC v Châlons-en-Champagne (Centre National des Arts du Cirque), Samuel Jornot, umělecký ředitel Fontys Academy for Circus and Performance Art v Nizozemí, Marc Lalonde, ředitel Státní školy cirkusu v Montrealu (École nationale de cirque de Montréal) a mnoho dalších.

Součástí programu byl také blok nazvaný „Cirkus a muzeum“. V muzeu Fabre v centru Montpellier se konaly komentované prohlídky Cirkus a malířství 20. století, vedené Juanem Fernando Caceresem z univerzity v Bogotě v Kolumbii. Je důležité podtrhnout, že během celého Týdne cirkusu bylo velmi výrazné zapojení studentů magisterských, a především doktorských programů z celého světa, kteří se věnují cirkusu nebo pouličnímu umění. Ti do programu významně přispívali svými poznatky.

Organizaci a snadný průběh akce zajišťovali studenti katedry divadelních umění univerzity Paul Valéry. Na univerzitě promítali každý den mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou záznamy závěrečných inscenací studentů CNACu a před každým představením cestovali z divadla do divadla s „nomádím knihkupectvím“, aby mohli divákům nabídnout ty nejznámější knihy věnující se cirkusu a pouličnímu umění. Do festivalu se zapojila od samého začátku i kina, a to hned dvě, Diagonal capitole a Utopia. Filmy s cirkusovou tématikou se promítaly také v mediatéce Federica Felliniho (Médiathèque d´agglomération Federico Fellini).

Více o programu a o tom, kdo vybíral jednotlivé umělce a proč byly vybrány právě jejich projekty, se můžete dočíst v rozhovoru s Philippem Goudardem. Za sebe musím říci, že mě nejvíce zasáhl večer nazvaný Plateau à numeros s krátkými „čísly“ absolventů vysokých škol cirkusových umění ze Stokholmu, Bruselu, Châlons-de-Champagne a Londýna. Pokud byste někde měli možnost vidět Fragana Gehlkera a jeho pády z lan, Alici Allart na kole nebo rotujícího Alexandera Weibela Weibela, rozhodně si je nenechte ujít.
 

Komentáře k článku

Nový komentář