Apostrof 2012 - Lidský hlas

3.7.2012 23:00:40 / Michaela Malčíková

 

Jako ostatní muži

 

Německé experimentální divadlo Thag se mezinárodní přehlídky Apostrof zúčastnilo s inscenací Die Stimme des Geliebten (v české verzi programu pojmenováno jako Zbytky lásky, v našem divadelním prostředí známější jako Lidský hlas). Monologický text Jeana Cocteaua uvedli ve vlastní adaptaci i s vlastní interpretací uzpůsobenou pro herečku Tagried Gneidieh.

 

Scénu otevírá šanson Edith Piaf Padam, do pokoje přichází žena, jezdkyně v rudém saku, vysokých botách a apartním kloboučku. S bičíkem v ruce se sebevědomě rozmachuje, na židli si sedá rozkročmo ve vyzývavé póze. Jistotu, sílu i sebedůvěru ale odloží s každým kusem svého oděvu, byla to jen maska, momentální póza navenek, kterých přijde ještě mnoho. Ve skutečnosti se z ní vyloupl naprostý opak, křehká, zraněná a opuštěná žena v domácí košilce. Nervózní uzlíček, který se upíná k zazvonění telefonu, je to to poslední, co ji spojuje s bývalým partnerem. Prudkými výbuchy odmítá omyly i hovory s matkou. Jako pokus evokovat vzpomínky a najít poslední zbytky vytrácející se něhy tančí s košilí a mazlí se s jeho rukavicemi. Se vztekem i studem se dáví vlastními dopisy pro něj. Prohlíží se v zrcadle a rukama deformuje svůj krásný obličej v ošklivý.

 

S pochmurnou atmosférou korespondují šansonové písně nejznámější interpretky tohoto žánru Edith Piaf. Momentální situace podporuje ale i herečka zpěvem mnohých útržků ze známých písní, následky po pokusu o otravu vystihuje píseň Amy Winehouse Rehab, skutečné přání, žádost i prosbu v jednom zase Luis Armstrong a jeho Dream a little dream of me.

 

Inscenátoři se ovšem až příliš soustředili na zachycení veškerých možných negativ jedné lidské duše, i přes úspěšné snahy herečky odlišit roviny, kdy jedná o samotě a kdy s partnerem, nakonec výsledný charakter postavy stejně vyznívá ploše. Psychicky labilní žena, jejímž momentálním postojem je akorát sebeobviňování, ve vlastní sebelítosti přemýšlí nad sebevraždou a jako nejzazší formu demonstrování vlastního utrpení volí po několika jiných pokusech extrémní variantu podřezání žil. Výsledné sdělení je přirozené a nic nového pod sluncem nepřináší, s takovou ženou by vydržel málokdo, tím spíše v prostředí, kde vládnou masky, přetvářka, neupřímnost, lži i obelhávání sám sebe, tady jistě nemohl zdravě fungovat žádný vztah, ani žádný život.

 

 

Thag – Theater Fellbach. Jean Cocteau: Die Stimme des Geliebten (Lidský hlas). Režie Gustav Adolf Frank. Psáno z reprízy 1. července 2012, festival Apostrof.

Komentáře k článku

U článku není vložen žádný komentář

Nový komentář

Jméno: 
Email: 
Předmět: 
Váš komentář (max. 1000 znaků, žádné HTML):  
inzerce