Láskou Tennesse Williamse byli lidé. Boj za soucit s nimi a za jakési uznání jejich lidských práv, se dá brát za jedno z Williamsových hlavních poselství. Proto jsou jeho příběhy co do fabule vlastně prosté a primitivní a těžiště jeho her spočívá v odvážných průnicích do labyrintů lidských duší. Při inscenování na to lze přistoupit, lze to jistě i odmítnout. Co ale rozhodně nelze, je udělat z Williamsových postav plakáty. (celý článek)

Studio ALDENTE se v rámci Divadelního světa podílelo na pouličním programu Minicity site specific. Každý festivalový den měli diváci příležitost zúčastnit se jejich tanečně-hudebního happeningu na motivy brněnských pověstí na Špilberku. Vše propuklo průvodem, který začínal vždy od 18 hodin paralelně na dvou místech – před Domem U Kamenné panny a u kostela sv. Jakuba. Záleželo na divácích, zda-li dají přednost Kamenné panně či Neslušným mužíčkům. (celý článek)

Absurdní drama zachycující stereotypní život středostavovské domácnosti zachytil Václav Havel ve své první hře – Rodinný večer. Pro festival Divadelní svět zinscenoval toto drama Jiří Pokorný pod záštitou Divadla Reduta. (celý článek)

Scéna je pokryta bílým plátnem, pod kterým jsou vidět jenom kousky z poschovávaných rekvizit. Na zemi na břiše leží Pavel Gajdoš a Jan Grundman. Na zadní scénu je promítán text sdělení č. 269 Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který popisuje praktiky československé tajné policie. Tento text je, spolu s dopisem Václava Havla Gustavu Husákovi, důležitým prvkem inscenace Havel píše Husákovi. Inscenace měla premiéru v lednu 2009 v Redutě v režii Jiřího Honzírka. Na Divadelním světě se představila v pátek 18. 6. ve sklepních prostorách CEDu. (celý článek)

Polský divadelní soubor Teatr Ósmego Dnia ve středu večer proměnil obyčejné parkoviště ve Veselé ulici ve snový prostor, a to prostřednictvím svého velkolepého vizuálního představení zachycujícího život ženy – matky, díky níž jsme zrozeni a díky níž žijeme. (celý článek)

Myslíte si - jako asi každý decentně inteligentní člověk s průměrným kulturním rozhledem - že opera je žánr rozvláčný, přehnaně sentimentální a zoufale nevtipný? Já osobně vám dobře rozumím. Pánové a dámy z Ensemble Opera Diversa by ale přeci jen trochu protestovali. S nimi je totiž sranda nemalá. (celý článek)

„Jsme tady a máme pět a padesát minut na to, abychom vám vyprávěli o lásce a vášni, abychom zpívali o lidech a o síle, která řídí jejich životy. Sláva lásce!“ vykřikuje herečka střídavě anglicky a italsky a rozdává obecenstvu v prvních řadách papírová srdíčka na špejli. Potom se otáčí na pána v první řadě a ptá se: „Is this man in love?“ a on jí pohotově odpovídá „Of course.“ Kontakt s publikem je navázán, představení Ay l´amor! (Ach, láska!) italského Teatro due mondi může začít. (celý článek)

V rámci festivalu Divadelní svět zavítal do Brna soubor, jenž má (jiho)moravský divák šanci vidět jindy jen stěží. Západočeské divadlo Cheb – divadlo prakticky z opačného konce republiky – pro Havlovskou linii festivalu vzkřísilo již derniérovanou inscenaci Spiklenci a uvedlo ji na činoherní scéně Městského divadla Brno. Vůle přispět svou trochou do brněnského festivalového mlýna, resp. pokus obohatit jeho ústřední dramaturgickou osu, jsou sice chvályhodné, samotný kus nás ovšem o svých kvalitách příliš nepřesvědčil. (celý článek)

Soubor Buranteatr pod vedením Michala Zetela převedl na jeviště Havlův text Ztížená možnost soustředění, v němž autor zachytil odlidštěný svět vyvolávající ve čtenářích a divácích pocity odcizení a práznoty. Sklepní prostory Centra experimentálního divadla jsou téměř prázdné. Herci sedí po celou dobu na židlích, příchody a odchody ze scény znázorňují otočením čelem k divákům nebo zády k nim. (celý článek)

Jednu z posledních her, které napsal Václav Havel před sametovou revolucí, nastudoval jako scénické čtení Marián Amsler s hereckým souborem HaDivadla pro festival Divadelní svět. Asanace zpřítomňuje tísnivou normalizační dobu a v zobrazení plánované demolice městečka v podhradí zrcadlí bezútěšnou situaci Československa po ruské okupaci. (celý článek)