Příležitost vidět filmové verze starších havlovských inscenací zdá se mi být cenná. Specifická poetika absurdity, obzvláště nemá-li zaniknout humor skrze ni dosahovaný, klade totiž veliké nároky na přesné herecké výkony. Z principu žánru krkolomná (to nemíním nijak zle) logika totiž nepřesnost těžko snáší. Stejně tak je ale výzvou i pro režiséra. Především kvůli filosofické povaze textů, jejíž jevištní rozvíjení vyžaduje setsakramentskou dávku myšlenkové práce. (celý článek)

"Salieri pochopí, že Bůh nepolíbil jeho, nýbrž Mozarta, a že nikoli on, nýbrž Mozart bude nesmrtelný." (celý článek)

Obrovská dutá koule, kolem níž se shlukuje dav lidí. Herci v černých oblecích zvou publikum, ať přistoupí blíže, nabízejí mu dvě trubičky, jednu pro oko a druhou pro ucho. Přiložíte-li trubičky opačným koncem do malé dírky v kouli o stejném průměru, uvidíte část maličkého světa uvnitř koule - stromečky, lidičky, stádečka. Trubičkou, kterou máte přiloženou k uchu, k vám ze světa uvnitř koule doléhá změť lidských hlasů a hluků. (celý článek)

Pražský kabaretní soubor Mimotaurus jistě nezačínal vystupovat po desáté večerní hodině náhodou. Pětice bardů přivezla kramářské písně vytěžené ze samého dna rybníčku lidských příběhů. Z bahnitých vrstev, v nichž se usazuje krev a smilstvo. Pokud možno, hodně krve a hodně smilstva. Nelekejte se ovšem, že jde o nějakou ortodoxní deathmetalovou kapelu. Naopak, místo hrubých riffů zní spíše šansonové motivy skrznaskrz této veselé partičky, která pod praporem nadsázky předvádí rozverné večerníčky pro dospělé. (celý článek)

Diváci, kteří zavítali na středeční představení Leonce a Lena maďarského Divadla Maladype, byli v úvodu s pomocí tlumočníka zkratkovitě seznámeni s dějovou linkou hry, aby se orientovali; a poté se mohli lépe soustředit a vychutnat si právě její zpracování. (celý článek)

Studenti činohry obvykle nevynikají v tanci. Alespoň ne na Moravě, rozhodně ne ve srovnání s žáky Ruské akademie divadelních umění. V sobotním představení Smutný příběh jedné dvojice a Příběhy zaslechnuté na cizím I-podu studenti 4. ročníku moskevského GITISu s bravurou názorně ukázali, že pohybový trénink těla je pro dramatické herectví stejně podstatný jako cvik mimiky, gest a jednání v situaci. (celý článek)

Tvorba kórejského súboru sa vyznačuje prepracovanou prácou s bábkami, ktorá sa prelína s hereckou akciou a vznikajú tak jedinečné javiskové obrazy, ktorých snový charakter je dodatočne umocnený nonverbálnym poňatím inscenácie. Veľký dôraz je kladený na hudobnú zložku, ktorá nielenže dokresľuje, ale je tiež jedným z hlavných nositeľov významu. Precíznym skĺbením všetkých troch nosných zložiek/činiteľov vzniká ucelené divadelné dielo, ktoré si nekladie za dôraz pôsobiť na intelekt, ale skôr sa k divákovi prihovára skrz jeho emócie. (celý článek)

Divadlo Nová scéna Bratislava specializující se na uvádění moderní muzikálové tvorby, přivezlo na činoherní scénu Městského divadla Brno představení maďarské dramatičky Évy Pataki plné šansonů a známých hitů ještě známějších zpěvaček minulého století. (celý článek)

Dvě židle, dva stoly s gumovým zeleně kostkovaným ubrusem, typickým výdobytkem 70. let. Dvě basy piva a dva účastníci rozhovoru. Vlevo za stolem Sládek (Tomáš Karger), vpravo Vaněk (Jan Potměšil). (celý článek)

Tři méně známé Havlovy aktovky, uvedené dvěma divadly v jedné budově Divadla na provázku. Na sklepní scéně se odehrálo scénické čtení prakticky nehraného textu Ela, Hela a stop pražského Divadla v Dlouhé. O čtyři patra výše se pak ve zkušebně odehrála koláž Motýla na anténě a Anděla strážného, zpracovaného studenty JAMU. Obě inscenace se nelišily jen polohou, ale i způsobem zpracování a hlavně kvalitou. (celý článek)