„Lidi se mě často ptají, jak to mají chápat. Co na tom chcete pochopit, odpovídám,“ říká choreograf amerického původu William Forsythe při „Publikum Gespräch“ v prostorách vídeňského tanečního centra Tanzquartier. Po 4 letech se podařilo této význačné evropské, ne-li světové instituci vylákat neortodoxního tanečního experimentátora do Vídně, aby zde mohl prezentovat jednu ze svých choreografií. (celý článek)

S hlasem GPS a Sheryl Crow se vydáváme dálnicí nedálnicí za rodinnými kořeny, které jsou zasazeny až příliš hluboko. V klinicky modrém prostředí nudu střídá krutost, krutost brutalita. Višňový sad je stržen příliš brzy a co tedy zbývá nakonec? Silné emoce? Ale kdeže, může to být jedině chladnokrevnost. (celý článek)

Pravidelná spolupráce Hany Burešové s Městským divadlem Brno pokračuje i v této sezóně. Hostující Burešová zde znovu nastudovala Senecovu Faidru, respektive přenesla do Brna původní inscenaci z Divadla v Dlouhé, kde byla na repertoáru šest let a derniérována letos v dubnu. Představitelka titulní role Faidry v obou nastudováních, Helena Dvořáková, získala za výkon Cenu Alfreda Radoka za rok 2007. Režisérka iniciovala spolupráci s Evou Stehlíkovou, jež vytvořila pro inscenaci překlad Senecovy Faidry a významně oprostila původní text od dobových narážek nepřenositelných do současnosti. I tak však zůstává hrou s převahou statických monologů. (celý článek)

Ešte je ďaleko do polovice tohtoročnej sezóny, ale brnianske HaDivadlo už stihlo uviesť premiéru svojej štvrtej inscenácie KREATURY: K ohni se mnou pojď. V divadelnom štúdiu sa režisér Ivan Buraj rozhodol tematizovať realitu života prvej ponovembrovej generácie. Inšpiračným zdrojom bol autorskému kolektívu film Heavenly creatures od Petra Jacksona. (celý článek)

Ačkoliv Městské divadlo Zlín nemá operní soubor, v letošní sezóně se objevila na jeho repertoáru Bizetova Carmen v razantní úpravě komiksové postavičky Fagi proslavené Divadlem DNO. Carmen- opera podle Fagi se hraje v Dílně 9472 pod režijním vedením Jiřího Jelínka, který v CAR-MENU naservíroval konzumentům divadla hostinu rozličných chutí, motivů a humoru vycházející z Bizetovy předlohy víceméně méně než více. (celý článek)

Oresteia – velké antické drama, dva a půl tisíce let stará hra, kruté činy, těžké osudy, konflikt rodiny a zbožnosti…Tyto pojmy si ve spojitosti s Oresteiou představí téměř každý z nás. J. A. Pitínský ale nepatří mezi většinu obyčejných lidí a stejně tak neobyčejné bývají jeho asociační inscenační ztvárnění. V Městském divadle Zlín zapojil celý soubor a vytvořil inscenace ze všech tří částí (Agamemnón, Oběť na hrobě a Usmířené Lítice) – třikrát jiným pohledem. (celý článek)

Rakúsky dramatik Bernhard Studlar napísal v rámci medzinárodného projektu Generační ikony hru iPlay, ktorej podtitul 100 aplikací pro život sa odkazuje k súčasnej ikone úspešnej elektroniky. Inscenácia je výsledkom projektu iniciovaného Divadlom LETÍ a spojila rakúskeho dramatika so slovenským režisérom pôsobiacim v českom HaDivadle. (celý článek)

V rámci divadelního festivalu Theater se představilo mnichovské divadlo Rezidenztheater s divadelní adaptací scénáře filmu bouřliváka Reinera Wernera Fassbindera Hořké slzy Petry von Kant. Inscenaci museli organizátoři festivalu kvůli vysokým nárokům na prostor uvést v jednom z barrandovských studií. Režisér Martin Kušej se scénografkou Annette Murschetz pro svět luxusní vily volí velkorysé řešení, které tvoří nejen jeviště, ale i hlediště. (celý článek)

Z dramaturgické linie politicky a sociálně orientovaného Divadla Feste nevybočuje ani nová inscenace hry Jaroslava Rudiše (Alois Nebel, Konec punku v Helsinkách) Národní třída, již napsal přímo pro tento soubor. Ta nám umožňuje nahlédnout do duše „obyčejného“ člověka, který si prošel sametovou revolucí a nyní se celý jeho svět omezuje na rodné sídliště a místní hospodu. (celý článek)

Janáčkovo divadlo v Brně uvedlo 19. října první baletní premiéru nové sezony. Baletní drama Lucidor a Arabella bylo věnováno památce Zory Šemberové, nedávno zesnulé emeritní sólistce Národního divadla Brno a vůbec první Julii v baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie z roku 1938. (celý článek)